Co je „normální“, pokud jde o kojení?

Dr. Jacqueline Kent, výzkumná pracovnice v Hartmann Human Lactation Research Group (Hartmanově vědeckém týmu zkoumajícím lidskou laktaci):
Do výzkumné skupiny na Západoaustralské univerzitě se Jacqueline zapojila v roce 1986 a o pár let později v roce 1999 získala titul Ph.D. V současné době zkoumá biochemické a fyziologické aspekty syntézy a uvolňování mateřského mléka se zaměřením na vědecké informace, které mohou matkám pomoci kojit déle.

Dr. Jacqueline Kentová a její tým strávili roky zkoumáním kojení a zjistili, že každá maminka a každé dítě prožívají toto období jinak.

Variabilita – existuje tak široká škála „normálního kojení“. Byli jsme tak zvyklé na učebnicové dogma, kde se říkalo, že dítě by se mělo kojit 8 až 12krát denně a mělo by přibývat na váze okolo 150 g týdně. Ale děti tyto učebnice nečetly – a dělají si to po svém! Některé děti rostou pomaleji a jiné rostou velmi rychle.

Naše studie zaměřující se na výhradně kojené děti ve věku od jednoho do šesti měsíců ukázaly, že se děti obvykle kojily 4 až 13krát denně a každé kojení trvalo něco mezi 12 minutami a téměř hodinou.¹

Naše studie ukázaly, že při jednom kojení vypijí od 54 ml až do 234 ml mléka.¹

Maminky si někdy myslí, že je jejich dítě dobře krmeno, ale pak jsou překvapené, když zjistí, že vypilo jen velmi malé množství mléka. Jindy se může stále k prsu přisávat a zase odpadat, kojí se jen několik minut, ale přesto vypije 100 ml. Takže i když je dítě věčně nespokojené, neznamená to nutně, že celkově nemá dostatek mléka.

Děti jsou různé, ale všechny si vezmou přesně tolik, kolik potřebují. Některým docela dobře postačí 500 ml denně, jiné vypijí až 1 335 ml denně!

A věděla jste, že chlapečci denně vypijí o 76 ml mléka více než holčičky? Dokud máte dost mléka, dítě si nastaví svůj vlastní režim.

Radím maminkám, aby po kojení z jednoho prsu nabídly dítěti i druhý prs. Pokud jej dítě přijme, je to skvělé, asi chce více mléka. Ale pokud řekne ne, nemějte strach. Nechte ho, ať se rozhodne samo – dítě ví samo nejlépe, jak moc má plné bříško. Náš výzkum ukazuje, že 30 % kojenců pije výhradně z jednoho prsu, 13 % vždy z obou, ale většina dětí (57 %) prsa střídá.¹

Podle mých zkušeností se maminky často cítí provinile a obávají se, že nemají dostatek mléka. Zeptejte se raději sama sebe: Roste dítě a přibírá na váze? Je mé dítě bdělé? Má správnou barvu kůže? Vyprodukuje dostatek mokrých a špinavý plenek? Pokud si na všechny tyto otázky odpovíte kladně, pak ať už se dítě kojí dlouho nebo krátce, věřte, že má mléka dostatek.

Maminky mají tendenci si myslet, že jak jejich děti rostou, budou se muset kojit častěji a vypít každých 24 hodin více mléka. Často jsou velmi překvapené, když jim řeknu, že mezi 4. a 26. týdnem, pokud jde vše normálně, nedochází k žádné změně v celkové produkci mléka.²

V několika prvních měsících rostou děti velmi rychle a mají vysokou úroveň metabolismu. Mléko, které přijímají, většinou spotřebují na růst a udržení metabolismu.

Poté, od tří do šesti měsíců, úroveň jejich metabolismu klesá, stejně jako rychlost růstu, takže je uspokojí stejné množství mléka. To znamená, že s růstem nemusí vaše dítě příjem mléka zvyšovat. Ve skutečnosti se kojení začínají zkracovat a snižuje se i jejich frekvence, a přesto dítě stále dostává stejné množství mléka, protože pije účinněji.

Většina dětí se kojí i v noci. Velikost jejich žaludku jim neumožní zůstat celou noc bez jídla, a navíc se mateřské mléko velmi rychle tráví. Takže se v noci probudí hladoví – a pravděpodobně se to bude dít nejméně po dobu prvních šesti měsíců. Noční kojení je normální. Když jste v noci vzhůru a dítě kojíte, buďte si jistá, že další maminky s dětmi stejného věku po celém světě pravděpodobně dělají totéž – a doufejte, že to bude trvat jen pár měsíců.¹

Nejčastější obavy spočívají v tom, zda je dítě správně přisáté, zdali dobře saje a zdali je po kojení spokojeno. Je obvyklé, že maminky mají obavy, aby je nebolely bradavky. Klíčovou věcí je od prvopočátku zajistit při kojení správnou polohu a přisátí kojence, protože i když to není vědecky ověřeno, má to obrovský vliv na přenos mléka i pohodlí maminek.

Matka by měla dosáhnout plné produkce mléka do dvou týdnů. Pokud dítě nezačne do pěti nebo šesti dnů po narození přibývat na váze, mělo by se zvonit na poplach. Rodiče by měli vyhledat lékařskou pomoc a lékaři musí zjistit, zdali se vůbec mléko vytváří a zdali se jeho složení mění z kolostra(EN) na zralé mateřské mléko.(EN)

Co nejdříve po porodu se snažte s dítětem navázat těsný kontakt (kůží na kůži). Do jedné hodiny po jeho narození ho začněte kojit, samozřejmě pokud můžete, nebo ho alespoň povzbuďte, aby se přisálo k prsu. Co nejdříve požádejte zdravotní sestru, aby vám zkontrolovala, a popřípadě upravila polohu a přisátí dítěte, aby nedošlo k poškození bradavek.

Kojte často. Čerstvé maminky často nerozumí tomu, co jejich děti pláčem a zvuky vyjadřují. Rozhodně krmte dítě, kdykoliv si samo řekne, nikoli v pravidelných, nastavených intervalech. Nabídněte mu svá prsa okamžitě, jakmile se objeví známky hladu – děti se obvykle kojí lépe, když jsou klidné. Pokud dítě pláče, může být pro něj správné přisátí obtížnější. Pokud nevíte, zdali má dítě hlad nebo co se s ním děje, nabídněte mu svá prsa. A ono vám samo brzy řekne, zdali je chce nebo ne.

Přehled výsledků výzkumu doktorky Kentové si stáhněte ve formě infografiky na Co je „normální“, pokud jde o kojení? nebo si přečtěte níže.

Reference

1 Kent JC et al. Volume and frequency of breastfeedings and fat content of breast milk throughout the day. Pediatrics. 2006;117(3):e387-395.

2 Kent JC et al. Longitudinal changes in breastfeeding patterns from 1 to 6 months of lactation. Breastfeeding Medicine. 2013;8(4):401-407.