Jaké jsou přínosy kojení pro vaše dítě?

Možná jste již slyšela, že Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje kojit děti nejméně do věku šesti měsíců. Proč tomu tak je? Protože kojení je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zajistit dítěti dobré zdraví. Pokud bychom vzali v potaz celý svět, mohlo by kojení zachránit až 820 000 dětských životů ročně.¹ A to je velmi přesvědčivý argument.

Mateřské mléko není jen potrava, ale také ochrana. Mléko obsahuje množství živých ingrediencí(EN), jako jsou například kmenové buňky, bílé krvinky, prospěšné bakterie² a další biologicky aktivní složky včetně protilátek, enzymů a hormonů.³ Všechny tyto látky pomáhají bojovat proti infekcím, předcházet nemocem a přispívají k normálnímu zdravému vývoji dítěte.

Děti, které matky prvních šest měsíců života výhradně kojí, méně často trpí průjmem a nevolností, onemocněními žaludku a střev, nachlazením, chřipkou, infekcí uší a plic a afty.⁴ V porovnání s dětmi dokrmovanými kojeneckou výživou je u výhradně kojených děti poloviční pravděpodobnost, že se stanou oběťmi syndromu náhlého kojeneckého úmrtí (SNÚK nebo SIDS – z angl.).⁵

I kojené děti občas onemocní. Kojení však nemocným dětem(EN) velmi prospívá: „Pokud dítě nebo matka onemocní, množství obranných látek v jejím mléce se zpravidla zvýší,“ vysvětluje profesor Peter Hartmann ze Západoaustralské univerzity, který je světově uznávaným odborníkem na kojení. „Kojené dítě se pravděpodobně uzdraví rychleji než dítě krmené kojeneckou výživou. Tělo matky totiž vytvoří specifické protilátky přímo na míru infekci, která dítě postihla.“

A nejde jen o výživu a imunitu. Kojení nemocné dítě uklidní a utěší. Tento významný přínos bychom neměli podceňovat. Studie také prokázaly, že kojené děti snáší lépe očkování, méně pláčou a jsou klidnější.⁷

Kojení pomáhá chránit předčasně narozené děti před potenciálně fatálními stavy jako je sepse, chronické plicní onemocnění a nekrotizující enterokolitida (NEC).⁸ Kojené předčasně narozené děti budou s největší pravděpodobností také dříve propuštěné domů z nemocnice.

„Kojení mateřským mlékem je to nejlepší, co můžete pro předčasně narozené dítě udělat,“ říká profesor Hartmann. „Každá kapka se počítá.“ Zdravotníci považují mateřské mléko nejen za výživu, ale také za lék. Více se dozvíte v části jak důležité je mateřské mléko pro předčasně narozené děti.

Možná jste už slyšela mýtus, že děti krmené kojeneckou výživou spí déle. Výzkum ukazuje, že nezáleží na tom, zda dítě kojíte svým mateřským mlékem či krmíte náhradní mléčnou kojeneckou výživou. Všechny děti se v noci vzbudí a budou chtít nakrmit.¹⁰ Rozdíl je však v tom, že kojené dítě rychleji usne. Při kojení se v jeho těle vyplaví hormon oxytocin, díky kterému se bude dítěti chtít spát. Další hormony a nukleotidy v mateřském mléce pomáhají kojencům vytvořit si zdravý cirkadiánní rytmus (střídání spánku a bdělosti v průběhu dne).¹¹

Během prvních šesti měsíců života se velikost mozku dítěte téměř zdvojnásobí.¹² Americká studie ukázala, že batolata a předškoláci, kteří byli výhradně kojeni alespoň po dobu tří měsíců měli o 20 až 30 % více bílé hmoty mozkové (ta spojuje jednotlivé části mozku a přenáší mezi nimi signály) než ti, kteří nebyli kojeni vůbec.¹³

Studie po celém světě prokazují, jak je kojení pro vývoj mozku důležité. Ve studii z Velké Británie¹⁴ měli lepší známky ve škole teenageři, kteří byli jako děti kojeni po dobu šesti nebo více měsíců. Brazilští výzkumníci zjistili, že dospělí lidé, kteří byli jako děti kojeni alespoň po dobu jednoho roku, vydělávají více peněz.¹⁵

I když vezmeme v úvahu takové faktory jako je příjem domácnosti a vzdělání matky, zdá se, že výhradně kojené děti mají vyšší IQ než děti krmené kojeneckou výživou.¹⁶„Existuje několik teorií, proč tomu tak je,“ říká profesor Hartmann. „Jedna z nich se týká mastných kyselin s dlouhým řetězcem (jako je například DHA), které se nacházejí v mateřském mléce a mají pozitivní vliv na mozek a jeho vývoj.“¹⁷

Nejnovější výzkum naznačuje, že kojení má dobrý vliv i na chování. Studie, která zkoumala 10 000 dětí ukázala, že ty, které byly kojeny po dobu alespoň čtyř měsíců měly o 30 % menší pravděpodobnost, že se u nich ve věku pěti let projeví problémové chování.¹⁸

Kojení není pro děti přínosné pouze po dobu prvních šesti měsíců. Čím déle dítě kojíte, tím více výhod získá – obzvláště co se týká zdraví.

Při každém kojení se do těla vyplaví „hormon lásky“ oxytocin, který pomáhá utvářet pouto(EN) mezi matkou a dítětem.¹⁹ To může být důležitým základem pro budoucí vztahy a dokonce může v budoucnu dítěti pomáhat zvládat stres.²⁰

Výzkum také ukazuje, že kojené děti jsou méně náchylné na rakovinu jako je leukémie nebo lymfom,²¹ mají lepší zrak²² a rovnější zuby²³ než děti krmené kojeneckou výživou. Kojení také dětem pomáhá snížit v dospělosti riziko obezity nebo cukrovky 1. a 2. typu^24,25.

Pokud jste tedy někdy přemýšlela, kdy přínosy kojení skončí, odpověď je nikdy. Kojenci z něj těží celý život. A čím déle budete kojit, tím více výhod můžete získat i vy.

Pro více informací si zdarma přečtěte naši elektronickou knihu The Amazing Science of Mother’s Milk.(EN)

Reference

1 Victora CG et al. Breastfeeding in the 21st century: epidemiology, mechanisms, and lifelong effect. Lancet. 2016;387(10017):475-490.

2 Bode L et al. It’s alive: microbes and cells in human milk and their potential benefits to mother and infant. Adv Nutr. 2014;5(5):571-573.

3 Ballard O, Marrow AL. Human milk composition: nutrients and bioactive factors. Pediatr Clin North Am. 2013;60(1):49-74.

4 Ladomenou F et al. Protective effect of exclusive breastfeeding against infections during infancy: a prospective study. Arch Dis Child. 2010; 95(12):1004-1008.

5 Vennemann MM et al. Does breastfeeding reduce the risk of sudden infant death syndrome? Pediatrics. 2009;123(3):e406-410.

6 Hassiotou F et al. Maternal and infant infections stimulate a rapid leukocyte response in breastmilk. Clin Transl Immunology. 2013;2(4):e3.

7 Harrison D et al. Breastfeeding for procedural pain in infants beyond the neonatal period. Cochrane Database Syst Rev. 2016;10:CD011248.

8 Johnson TJ et al. Economic benefits and costs of human milk feedings: a strategy to reduce the risk of prematurity-related morbidities in very-low-birth-weight infants.  Adv Nutr. 2014;5(2):207-212.

9 Schanler RJ et al. Randomized trial of donor human milk versus preterm formula as substitutes for mothers‘ own milk in the feeding of extremely premature infants. Pediatrics. 2005;116(2):400-406.

10 Brown A, Harries V. Infant sleep and night feeding patterns during later infancy: association with breastfeeding frequency, daytime complementary food intake, and infant weight. Breastfeed Med. 2015;10(5):246-252.

11 Sánchez CL et al. The possible role of human milk nucleotides as sleep inducers. Nutr Neurosci. 2009;12(1):2-8.

12 Dekaban AS. Changes in brain weights during the span of human life: relation of brain weights to body heights and body weights. Ann Neurol. 1978 4(4):345-356.

13 Deoni SC et al. Breastfeeding and early white matter development: A cross-sectional study. Neuroimage. 2013;82:77-86.

14 Straub N et al. Economic impact of breast-feeding-associated improvements of childhood cognitive development, based on data from the ALSPAC. Br J Nutr. 2016:1-6.

15 Victora CG et al. Association between breastfeeding and intelligence, educational attainment, and income at 30 years of age: a prospective birth cohort study from Brazil. Lancet Glob Health. 2015; 3(4):e199-205.

16 Horta BL, Victora CG. Breastfeeding and adult intelligence – Authors’ reply. Lancet Glob Health. 2015;3(9):e522.

17 Belkind-Gerson J et al. Fatty acids and neurodevelopment. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2008;47 Suppl 1:7-9

18 Heikkilä K et al. Breast feeding and child behaviour in the Millennium Cohort Study. Arch Dis Child. 2011;96(7):635-642.

19 Tharner A et al. Breastfeeding and its relation to maternal sensitivity and infant attachment. J Dev Behav Pediatr. 2012;33(5):396-404.

20 Montgomery SM et al. Breast feeding and resilience against psychosocial stress. Arch Dis Child. 2006;91(12):990-994.

21 Bener A et al. Does prolonged breastfeeding reduce the risk for childhood leukemia and lymphomas? Minerva Pediatr. 2008;60(2):155-161.

22 Singhal A et al. Infant nutrition and stereoacuity at age 4-6 y. Am J Clin Nutr. 2007;85(1):152-159.

23 Peres KG et al. Effect of breastfeeding on malocclusions: a systematic review and meta-analysis. Acta Paediatr. 2015;104(467):54-61.

24 Horta BL et al. Long-term consequences of breastfeeding on cholesterol, obesity, systolic blood pressure and type 2 diabetes: a systematic review and meta-analysis. Acta Paediatr. 2015; 104(467):30-37

25 Lund-Blix NA et al. Infant feeding in relation to islet autoimmunity and type 1 diabetes in genetically susceptible children: the MIDIA Study. Diabetes Care. 2015;38(2):257-263.