Kojení po 6 měsících: jaké jsou výhody?

Když začne dítě jíst tuhou stravu, můžete si myslet, že již mateřské mléko nepotřebuje. Avšak kojení po šesti měsících má pro vás oba velké výhody.

Je kojení i po šestém měsíci stále důležité? A jak dlouho byste měla v kojení pokračovat? Odpovědi vás možná překvapí, protože další zdravotní a vývojové výhody kojení se často přehlíží. Jedná se o takové výhody, které tuhá strava ani jiná mléka nemohou nabídnout.

Jak dlouho mám kojit?

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje kojení do dvou let (nebo i déle) dítěte. A to se týká rodin po celém světě, nejen v rozvojových zemích.1

„Je důležité si uvědomit, že WHO nehovoří o maximální délce kojení,“2 říká doktor Leon Mitoulas, vedoucí výzkumu kojení společnosti Medela. „Z antropologického hlediska by bylo optimální kojení v délce dvou a půl až sedmi let.3 Kulturní normy však v dnešní době diktují odstavit dítě v mnohem mladším věku.“

Doporučení WHO jsou podporována i nedávnými výzkumy prvních 1 000 dnů života dítěte – od početí po druhé narozeniny.4 Doktor Mitoulas vysvětluje: „Vědci zjistili, že správná výživa a další faktory mají během této doby největší vliv na růst a dlouhodobé zdraví. Důkazy jednoznačně ukazují, že kojení je v tomto klíčovém období 1 000 dnů jedinečně prospěšné.“

„Kojení lze považovat za potravu, lék i signál, a to vše v jednom,“5 dodává. „A tato trojitá výhoda trvá déle než dva roky.“

Potrava: výživové výhody prodlouženého kojení

Jakmile začne dítě okolo šestého měsíce jíst tuhou stravu, můžete si myslet, že se vaše mateřské mléko stává pouhým „nápojem“, doplňkem stravy. Ve skutečnosti je opak pravdou – když dítě začne jíst tuhou stravu, získává z ní jen malé množství kalorií a živin.

„Nesporným nejlepším startem dítěte do života je v prvních šesti měsících výhradně kojení. Ale i poté, co začne dítě jíst doplňkovou stravu, je mateřské mléko stále významným zdrojem živin,“ říká doktor Mitoulas.

Když pouze kojíte, dítě obvykle vypije 750 až 800 ml mléka denně. Ve věku devíti až dvanácti měsíců je to stále ještě okolo 500 ml denně, což je asi polovina jeho denní spotřeby kalorií. Do 18 měsíce je to asi 200 ml denně, což je kolem 29 % jeho denní spotřeby kalorií.6

Je pravda, že po šesti měsících potřebuje dítě i další výživu, kterou nemusí z mateřského mléka nebo z vlastních zásob získat, včetně železa, zinku a vitamínů B a D.1,7 Ale i ve druhém roce života poskytuje mateřské mléko velké množství dalších klíčových živin, vysvětluje doktor Mitoulas: „V této fázi poskytuje mateřské mléko dítěti asi 43 % bílkovin, 60 % vitamínu C, 75 % vitamínu A, 76 % kyseliny listové a 94 % vitamínu B12.“8

Lék: zdravotní přínosy

Je dokázáno, že kojení po šesti měsících snižuje rizika nemocí v dětském i dospělém věku, a pokud dítě přece jen onemocní, zotaví se rychleji. A čím déle kojíte, tím déle ochrana trvá.

Kojení chrání vaše dítě před infekcí a nemocemi natolik, že je dokonce považováno za určitou formu „osobní medicíny“ s potenciálními celoživotními účinky,“ říká doktor Mitoulas.

Ukázalo se například, že kojení po dobu delší než šest měsíců chrání dítě před některými typy dětských rakovin, jako je akutní lymfocytární leukémie a Hodgkinův lymfom,9 a snižuje riziko vzniku cukrovky typu 1 a typu 2,10 a také problémy se zrakem11 a zuby,12 stejně jako s obezitou.“13

Vaše mateřské mléko může také snížit riziko průjmu a nevolnosti dítěte,14 gastroenteritidy, nachlazení a chřipky, kandidózy a ušních, dýchacích a plicních infekcí.9,15 To je obzvláště přínosné v období, kdy se vaše dítě začne stýkat s dalšími dětmi nebo chodit do jeslí, kde se může dostat do styku s novými typy bakterií.

Kojení může také dítěti zachránit život, jak zdůrazňuje doktor Mitoulas: „Důsledky nekojení mezi šestým a dvacátým třetím měsícem mohou být v zemích s nízkými a středními příjmy hrozivé. Nekojené děti v těchto zemích umírají na infekce v porovnání s kojenými dětmi dvakrát častěji, a to i jen částečně kojenými dětmi.“16

Kojení není jen o výživové hodnotě vašeho mléka, ale je to také skvělý způsob, jak o dítě pečovat a jak jej uklidnit. Nic nezklidní nespokojeného kojence nebo batole tak, jako posezení u mámina prsu. Jak dítě roste, mateřské mléko mu pomáhá se vším, od zubů a očkování až po nevyhnutelné setkání s viry a problémy, které se v jeho životě objeví. Mnoho maminek vnímá kojení jako zázrak přírody.

Signál: další výhody

Tím, že jste v blízkosti svého dítěte, okamžitě reagujete na jeho potřeby a sledujete ho očima, umožníte, aby mezi vámi vznikaly signály. Vědci si myslí, že tyto signály mohou mít velký vliv na mnoho aspektů vývoje dítěte, od chuti k jídlu až po jeho studium. Čím déle kojíte, tím silnější tento pozitivní důsledek je.

„Mateřské mléko obsahuje tisíce aktivních molekul,“ vysvětluje doktor Mitoulas. „Začíná to u enzymů, které napomáhají trávení tuků17, přes hormony, které regulují chuť k jídlu,18 až po imunitní molekuly, které podporují vývoj imunitního systému.19

Věděli jste, že mateřské mléko je skutečně živé? Každý den vypije vaše dítě miliony miliard živých buněk20. V každém mililitru vašeho mateřského mléka jsou jich tisíce, včetně kmenových buněk,“21 pokračuje.“ Co se týká zdraví dítěte, má každá z těchto buněk svůj vlastní úkol a cílem probíhajícího výzkumu je zjistit, jak přesně tyto složky kojenci během dlouhodobého kojení prospívají.“

Jedna skutečnost je již známa, a to je fakt, že dlouhodobé kojení má pozitivní dopad na IQ dítěte. Při hodnocení IQ ukazují studie konzistentní výhodu tří bodů u dětí, které byly kojeny oproti těm, které nikdy kojeny nebyly.22

Kojení delší než šest měsíců je dokonce spojováno i s menšími problémy s chováním dětí ve školním věku23 a lepším duševním zdravím dětí a dospívajících.24

Neměla bych po šestém měsíci začít používat náhradní kojeneckou mléčnou výživu?

Může se zdát, že informace na obalech kojeneckých mléčných výživ na vás budou takto působit, ale věřte, že pro vaše dítě neexistuje lepší mléko než vaše vlastní.

Žádná umělá mléčná výživa neobsahuje všechny protilátky, živé buňky, růstové faktory, hormony nebo užitečné bakterie ani spoustu enzymů, aminokyselin a mikroživin, které se nacházejí v mateřském mléce.25 Vaše mateřské mléko se přizpůsobí tak, aby dítěti v případě nemoci poskytlo více protilátek proti infekcím a více bílých krvinek26 – něco takového umělá výživa nedokáže. Více informací získáte na mateřské mléko versus náhradní kojenecká mléčná výživa: jak podobné jsou?(EN)

Kojení po šestém měsíci: výhody pro maminky

Prodloužené kojení není přínosem jen pro vaše dítě – je skvělé i pro vás. Kojení delší než šest měsíců snižuje celoživotní riziko vzniku srdečních chorob,27 cukrovky 2. typu28 , rakoviny prsu,29 vaječníků30 a dělohy.31 A kojící maminky také často zjistí, že se jim hned nevrátí menstruace, často několik měsíců, někdy až dva roky.32

„Pro mnoho maminek je důležité dostat se zpět na svoji váhu, kterou měly před těhotenstvím,“ říká doktor Mitoulas. „Jedna studie ukázala, že index tělesné hmotnosti matky (BMI) je každých šest měsíců kojení o 1 % nižší.“24

Nemluvě o tom, že po šesti měsících je kojení velmi pohodlné. Vaše prsa produkují správné množství mléka, když to dítě potřebuje, a nemusíte nic mýt ani chystat dítěti jídlo, když jdete ven. Možná také zjistíte, že stále více kojíte pouze v době, která vyhovuje vaší rutině, například před prací, poté, co dítě vyzvednete z jeslí a před spaním. A i když jste začala opět chodit do práce, můžete mléko odsávat odsávačkou mléka tak, aby si i nadále mohlo dítě užívat jeho výhod.

S tolika vědecky prokázanými výhodami není divu, že se stále více matek rozhoduje praktikovat „přirozené“ nebo „dlouhodobé“ kojení a nechává své dítě, abys se samo rozhodlo, kdy kojení ukončí.

Reference

1 World Health Organization. Health topics: Breastfeeding [Internet]. Geneva, Switzerland: WHO; 2018 [Accessed: 26.03.2018]. Available from: http://www.who.int/topics/breastfeeding/en/

2 Innocenti Research Centre. 1990–2005 Celebrating the Innocenti Declaration on the protection, promotion and support of breastfeeding: past achievements, present challenges and the way forward for infant and young child feeding. Florence: United Nations Children’s Fund; 2005. 38 p.

3 Dettwyler KA. When to wean: biological versus cultural perspectives. Clin Obstet Gyecol. 2004;47(3):712-723.

4 1,000 Days. [Internet] Washington DC, USA; 2018. Available from: https://thousanddays.org

5 TED. TEDWomen: What we don’t know about mother’s milk [Internet]. New York, NY, USA: TED Conferences LLC; 2016. [Accessed 26.03.2018]. Available from www.ted.com/talks/katie_hinde_what_we_don_t_know_about_mother_s_milk/reading-list

6 Kent JC et al. Breast volume and milk production during extended lactation in women. Exp Physiol. 1999;84(2):435-447.

7 Kuo AA et al. Introduction of solid food to young infants. Matern Child Health J. 2011;15(8):1185-1194.

8 Dewey, KG. Nutrition, growth, and complementary feeding of the breastfed infant. Pediatr Clin North Am. 2001;48(1):87-104.

9 Bener A et al. Does prolonged breastfeeding reduce the risk for childhood leukemia and lymphomas? Minerva Pediatr. 2008;60(2):155-161.

10 Poudel RR, Shrestha D. Breastfeeding for diabetes prevention. JPMA. J Pak Med Assoc. 2016;66(9 Suppl 1):S88-90.

11 Singhal A et al. Infant nutrition and stereoacuity at age 4–6 y. Am J Clin Nutr. 2007;85(1):152-159.

12 Peres KG et al. Effect of breastfeeding on malocclusions: a systematic review and metaanalysis. Acta Paediatr. 2015;104(S467):54-61.

13 Horta BL et al. Longterm consequences of breastfeeding on cholesterol, obesity, systolic blood pressure and type 2 diabetes: a systematic review and metaanalysis. Acta Paediatr. 2015;104(S467):30-37.

14 Howie PW et al. Protective effect of breast feeding against infection. BMJ. 1990;300(6716):11-16.

15 Ladomenou F et al. Protective effect of exclusive breastfeeding against infections during infancy: a prospective study. Arch Dis Child. 2010;95(12):1004-1008.

16 Sankar MJ et al. Optimal breastfeeding practices and infant and child mortality: a systematic review and metaanalysis. Acta paediatr. 2015;104(S467):3-13.

17 Lönnerdal B. Bioactive proteins in breast milk. J Paediatr Child Health. 2013;49(S1):1-7.

18 Gridneva Z et al. Effect of human milk appetite hormones, macronutrients, and infant characteristics on gastric emptying and breastfeeding patterns of term fully breastfed infants. Nutrients. 2016;9(1):15.

19 Field CJ. The immunological components of human milk and their effect on immune development in infants. J Nutr. 2005;135(1):1-4.

20 Hassiotou F, Hartmann PE. At the dawn of a new discovery: the potential of breast milk stem cells. Adv Nutr. 2014;5(6):770-778.

21 Cregan MD et al. Identification of nestin-positive putative mammary stem cells in human breastmilk. Cell Tissue Res. 2007;329(1):129-136.

22 Victora CG et al. Breastfeeding in the 21st century: epidemiology, mechanisms, and lifelong effect. Lancet. 2016;387(10017):475-490.

23 Heikkilä K et al. Breast feeding and child behaviour in the Millennium Cohort Study. Arch Dis Child. 2011;96(7):635-642.

24 Oddy WH et al. The long-term effects of breastfeeding on child and adolescent mental health: a pregnancy cohort study followed for 14 years. J Pediatr. 2010;156(4):568-574.

25 Ballard O, Morrow AL. Human milk composition: nutrients and bioactive factors. Pediatr Clin North Am. 2013;60(1):49-74.

26 Hassiotou F et al. Maternal and infant infections stimulate a rapid leukocyte response in breastmilk. Clin Transl Immunology. 2013;2(4):e3.

27 Peters SA et al. Breastfeeding and the risk of maternal cardiovascular disease: a prospective study of 300 000 Chinese women. J Am Heart Assoc. 2017;6(6):e006081.

28 Horta BL et al. Longterm consequences of breastfeeding on cholesterol, obesity, systolic blood pressure and type 2 diabetes: a systematic review and metaanalysis. Acta Paediatr. 2015;104(S467):30-37.

29 Collaborative Group on Hormonal Factors in Breast Cancer. Breast cancer and breastfeeding: collaborative reanalysis of individual data from 47 epidemiological studies in 30 countries, including 50 302 women with breast cancer and 96 973 women without the disease. Lancet. 2002;360(9328):187-195.

30 Li DP et al. Breastfeeding and ovarian cancer risk: a systematic review and meta-analysis of 40 epidemiological studies. Asian Pac J Cancer Prev. 2014;15(12):4829-4837.

31 Jordan SJ et al. Breastfeeding and endometrial cancer risk: an analysis from the epidemiology of endometrial cancer consortium. Obstet Gynecol. 2017;129(6):1059-1067.

32 Howie PW. Breastfeeding: a natural method for child spacing. Am J Obstet Gynecol. 1991;165(6):1990-1991.