Láhev SpecialNeeds – alternativní pomůcka pro krmení dítěte mateřským mlékem

Kojení je pro dítě náročný proces. Při každém kojení se musí aktivně zapojit 40 svalů ve rtech, jazyku, čelisti a tvářích, stejně jako šest hlavových nervů,¹ které společně řídí a koordinují sání, polykání a dýchání.

Pokud vaše dítě trpí vrozenou poruchou, postižením nebo onemocněním, které postihuje některý z těchto svalů nebo nervů, nemusí být fyzicky schopné se přirozeně nakojit. Nebo se krmí, ale bojuje s příjmem dostatečného množství mléka. To ale v žádném případě neznamená, že nebude moci využívat všech výhod vašeho mateřského mléka. Ve skutečnosti mohou být v takových případech pro vaše dítě ochranné a zdraví prospěšné vlastnosti mateřského mléka ještě důležitější.

„Mateřské mléko obsahuje spoustu imunologických, protizánětlivých a růstových faktorů a živých buněk,“ vysvětluje Dr. Katsumi Mizuno, profesorka pediatrické interní medicíny z fakultní nemocnice Showa University Koto Toyosu. „A měly bychom ho podávat obzvláště dětem se speciálními potřebami, protože tak můžeme zabránit infekčním chorobám a zajistit optimální výživu.“

„Děti s vrozenými a neurologickými onemocněními budou s větší pravděpodobností trpět respiračními^2,3 a ušními infekcemi⁴ a také gastrointestinálními chorobami,⁵ a pravděpodobně budou potřebovat operaci. Vaše mateřské mléko je účinnou zbraní v prevenci proti infekcím a podporuje hojení,“⁶ říká Mizuno.

Dítě s rozštěpem rtu nemusí být schopné se během kojení k prsu řádně přisát, ale i přesto se obraťte na laktační poradkyně, které vás naučí podpůrné techniky. Často je také nepravděpodobné, že by děti s rozštěpem patra uměly vytvořit mezi rty a bradavkou vakuum.⁷

Pokud se vaše děťátko narodilo předčasně, nemusí mít dostatečně silné svaly a potřebnou koordinaci nutnou k efektivnímu kojení. Rady naleznete v textu o podávání mateřského mléka předčasně narozenému dítěti.

Děti s Downovým syndromem mají snížený svalový tonus a nemohou koordinovat pohyb úst a jazyka, který je k efektivnímu sání z prsu nutný.⁸ Jiné poruchy trizomie, jako je Edwardsův syndrom a Patauův syndrom, mají obvykle také za následek potíže s krmením.

Neurologické poruchy (onemocnění mozku, páteře nebo nervů) často způsobují hypotonii — což je lékařský název pro snížení svalového napětí. Dětská mozková obrna,⁹ hydrocefalus, porodní asfyxie, rozštěp páteře, novorozenecká mozková příhoda, malformace mozku a hypoxická ischemická encefalopatie — to vše může způsobit potíže s krmením.

Způsobuje mnohem menší dolní čelist, často v kombinaci s rozštěpem patra a jazykem, který zapadá do zadní části úst, což kojení téměř znemožňuje.¹⁰

Chirurgický zákrok na ústech, jazyku nebo čelisti dítěte může po určitý čas znamenat bolestivé nebo nepohodlné kojení.

Prvním krokem je zahájit tvorbu mléka, abyste ho pro dítě měla dostatek, ať už se bude krmit jakýmkoliv způsobem. Pokud se vaše dítě není schopno ihned krmit přirozeně, je důležité co nejčastěji odsávat a nashromáždit co nejvíce mléka. Včasné zahájení a budování tvorby mléka od raného počátku pomůže zajistit dostatek mléka ke krmení dítěte nyní i v budoucnu.

Doporučuje se odsávání z obou prsů zároveň přibližně osmkrát každých 24 hodin, protože jen tak máte nejlepší šanci na zajištění dobré zásoby mléka.¹¹ Radu a pomoc vám poskytnou laktační poradkyně.

„Prvních pár měsíců se můj život točil okolo odsávání mléka. V noci jsem si nastavovala budíky, protože jsem každé tři hodiny odsávala,“ vzpomíná Catherine, matka dvou dětí z Nového Zélandu. „Kvůli rozštěpu patra nemohl Michael sát, a tak jsem použila speciální zmáčknutou láhev. Když se syn krmil, musela jsem se na něj pořád koukat, protože kdybych se nedívala, mohl by se zadusit nebo bych neviděla, že mu mléko teče z nosu, a to by se mu nelíbilo.“

„To, co mi opravdu pomohlo, byla online skupina maminek, které výhradně odsávaly. Dokázala jsem své mléko odsávat sedm měsíců — to vše díky lásce k synovi!“

Některé děti budeme muset krmit jinak, dokud se nenaučí přirozeně se kojit nebo pít z láhve. K šetrnému podávání mléka přímo do žaludku dítěte lze použít hadičku na krmení. Hadičku nasadí do nosu nebo do úst sestřičky, které se o dítě starají. Jakmile bude dítě schopno krmit se jiným způsobem, bude hadička vyjmuta.

Pokud umí dítě polykat, ale neumí se nakojit, můžete vyzkoušet další alternativní způsoby krmení. „Metody, jako je krmení prstem, kdy dítě odebírá mléko z hadičky nebo silikonového nástavce na prstu rodiče, mohou být obzvláště účinné pro kojence s neurologickým postižením. Pro některé děti může být lepší variantou láhev s dudlíkem SpecialNeeds,“ vysvětluje Dr. Mizuno. „To opravdu záleží na každém jednotlivém dítěti. Některé děti mohou upřednostňovat krmení kelímkem.“

„Krmení z kelímku je často preferovanou a nejbezpečnější metodou v případech, kdy kojení není možné,“ pokračuje doktorka Mizuno. „Může to vést k tomu, že po propuštění z porodnice vám krmení zabere více času a také budete možná muset zůstat v porodnici o něco déle. Během krmení kelímkem se často značné množství mléka vylije,¹² a pokud je příjem mléka přesně regulován, je třeba zjistit i množství vyplýtvaného (rozlitého) mléka.“

Sarah, matka tří dětí ze Spojeného království, sdílí své zkušenosti: „Naše nejstarší dcera má složitá onemocnění, včetně dětské mozkové obrny. Nejprve se dobře krmila z prsu, ale třetí den vážně onemocněla a od té doby až do dvou měsíců byla krmena odsávaným mateřským mlékem nasogastrickou sondou. Když byla v nemocnici, odsávala jsem mléko každé tři hodiny.“

Příběh Sarah má však šťastný konec: „Asi v osmi týdnech, kdy byla zdravotně stabilnější, jsem znovu zavedla přímé kojení s podporou odborníka a dcera si snadno zvykla. Do 12. týdne, kdy jsme šly z porodnice domů, se krmila pouze z prsu.“

„Když se do péče o naše dítě zapojilo tolik lidí, odsávání mateřského mléka ve mně vyvolalo pocit, že mám konkrétní cíl a svoji speciální úlohu, a to mi pomohlo v této neuvěřitelně obtížné době vytrvat.“

Pokud je vaše dítě se speciálními potřebami fyziologicky schopné se přisát (EN), nabízejte mu pravidelně kromě jiných metod krmení i svá prsa. I když ve skutečnosti z prsu mléko nepřijímá, může tento druh „nevýživného sání“ vaše miminko zklidnit a pomoci mu cítit se v bezpečí, teple a lásce. Také si tak dítě procvičuje sání, což může později usnadnit přechod na výlučné kojení.

Pokud je dítě schopno přijímat mléko z prsu, ale nedokáže tak uspokojit všechny své nutriční potřeby, promluvte si s odborníky o tom, kolik odsátého mléka dítě potřebuje a jak ho můžete nejlépe nakrmit. Speciální doplňkový systém krmení je způsob, jak podávat dítěti odsáté mléko, zatímco se samo kojí, nebo můžete vyzkoušet některou z výše uvedených pomůcek.

Pokud se vaše dítě zotavuje z chirurgického zákroku, například operace rozštěpu rtu nebo patra, může pro něj být kojení po určitý čas nepříjemné. Kromě alternativních způsobů krmení nabídněte miminku i svá prsa, protože i nevýživné sání má uklidňující účinek a studie naznačují, že pomáhá dětem vyrovnat se s bolestmi.¹³

„Mnoho lidí mi řeklo, že můj syn se s rozštěpem rtu nebude nikdy schopen kojit. Ve skutečnosti se kojil dobře, ale z jeho přisátí mne bolely bradavky,“ vzpomíná Nicola, maminka tří dětí ze Spojeného království. „Po operaci měl bolesti, ale rychle se to usadilo. V jeho přisátí došlo k velké změně a oběma nám chvíli trvalo, než jsme si zvykli. Nakonec se začal brzy znovu přirozeně kojit a kojila jsem až do jednoho roku.“

^Reference

^{1 Walker M. Breastfeeding management for the clinician. 4th edition. Burlington, MA, USA: Jones & Bartlett Publishers; 2016. 738 p.}

^{2 Seddon PC, Khan Y. Respiratory problems in children with neurological impairment. Arch Dis Child. 2003;88(1):75-78.}

^{3 Proesmans M. Respiratory illness in children with disability: a serious problem?. Breathe. 2016;12(4):e97.}

^{4 Zeisel SA, Roberts JE. Otitis media in young children with disabilities. Infants Young Child. 2003;16(2):106-119.}

^{5 González DJ et al. Gastrointestinal disorders in children with cerebral palsy and neurodevelopmental disabilities. An Pediatr (Barc). 2010;73(6):361.}

^{6 Salvatori G et al. Human milk and breastfeeding in surgical infants. Breastfeed Med. 2014;9(10):491-493.}

^{7 Reilly S et al. ABM Clinical Protocol# 17: Guidelines for breastfeeding infants with cleft lip, cleft palate, or cleft lip and palate, Revised 2013. Breastfeed Med. 2013;8(4):349-353.}

^{8 Thomas J et al. ABM Clinical Protocol #16: Breastfeeding the Hypotonic Infant, Revision 2016. Breastfeed Med. 2016;11(6).}

^{9 Wilson EM, Hustad KC. Early feeding abilities in children with cerebral palsy: a parental report study. J Med Speech Lang Pathol. 2009:nihpa57357.}

^{10 Nassar E et a. Feeding-facilitating techniques for the nursing infant with Robin sequence. Cleft Palate Craniofac J. 2006;43(1):55-60.}

^{11 Kent JC et al. Principles for maintaining or increasing breast milk production. J Obstet Gynecol Neonatal Nurs. 2012;41(1):114-121.}

^{12 Dowling DA et al. Cup-feeding for preterm infants: mechanics and safety. J Hum Lact. 2002;18(1):13-20.}

^{13 Harrison D et al. Breastfeeding for procedural pain in infants beyond the neonatal period. Cochrane Database of Syst Rev. 2014;10:CD11248}