Keď dojčenie nie je radosť & tipy na podporu laktácie
Príbeh mamičky Lenky z Česka a jej skúsenosť s pomôckami Medela.
Ahoj všem, dneska u hodně osobního článku, do kterého se mi upřímně vlastně vůbec nechce. Je to pro mě hodně těžký a citlivý téma, o kterým když mluvím, nebo píšu, mám pořád na krajíčku. Dělám to proto, že mně samotné by podobný článek pomohl a vlastně v takových vidím největší smysl.
Vše se opakovalo znovu. Nepomohla ani zmíněná „kojící pauza“, byly jsme nešťastné a ubrečené obě, vlastně ani nedokážu říct, která víc. Já měla s odsávačkou nulovou zkušenost, protože jsem si pamatovala, že mi moc mléka nikdy odsát nešlo. Zkoušela jsem to naposledy, když Jonymu byl cca rok a asi po půl hodině jsem celkem odsála 40 ml, což je na roční plně kojené dítě strašně málo. Vytáhla jsem svoji ruční i elektrickou odsávačku, která byla klasická na jedno prso a zkusila odsávat každé po 15ti minutách. Neodsála prakticky nic. Belí jsme začali dávat umělé mléko ze stříkačky a já neustále načítala články, jak zvýšit laktaci.
Nebudu lhát, bylo to pro mě peklo. Moje miminko nechtělo pít, každý pokus o kojení končil pohromou a já na tom nebyla moc dobře psychicky a nutnost pravidelného odsávání mi nepomáhala. Ono totiž odsávat každé 3-4 hodiny je opravdu hodně náročné a se dvěma dětmi je to mazec. Ale dělala jsem to, chtěla jsem udělat maximum, abych si jednou mohla říct, že jsem proto udělala vše.
Další postup byl Suplementor, je to takové „zařízení“, které si dáte na krk, nalijete do něj mléko, které jde hadičkami k prsu. Miminko se nemusí tolik snažit, mělo by mít dost mléka a hlavně by si mělo zase zvyknout být v klidu u prsa. S jedním miminkem bych to vydržela asi déle, ale se dvěma dětmi to moc dlouho nešlo, je to opravdu hodně náročné samo o sobě a s druhým dítkem, které je zvyklé na 100 % vaší pozornosti, mi to přišlo dlouhodobě nemožné.
Jak už jsem psala, za mě základ je odsávačka na obě prsa, bez ní bych už to dávno vzdala. Další můj neuvěřitelnej pomocník je tenhle pás, díky kterému nemusíte celou dobu odsávačku držet na prsou. Samozřejmě, když odsáváte občas, tahle věc vůbec není potřeba, ale když odsáváte 7 krát denně se dvěma dětmi, potřebujete alespoň jednu ruku volnou, nebo se zvládnete i napít.
Ani nevíte, jak bych vám ráda napsala, že tenhle náš boj skončil a malá se krásně kojí. Bohužel se tak nestalo, má to v té hlavičce asi nastavené jinak. Mrzí mě to hlavně z toho důvodu, že jsme opravdu dělali maximum, co nám bylo doporučené. Malá měla prakticky až do 3,5 měsíců 90 % mého mléka, teď jsem si ze zdravotních důvodů musela dát od odsávačky chvíli pauzu. Na jednu stranu se mi ulevilo, na druhou stranu mám nutkání pokračovat, i když už v úspěch moc nevěřím. Největší pravděpodobnost opětovného sání z prsu a kojení je do tří měsíců miminka, i když prý nic není nemožné.
Je mi jasné, že tenhle článek si přečtou převážně maminky, co kojí, nebo kojit budou, ale chtěla bych poprosit i ty ostatní. Já jsem bohužel jeden z příkladů, že kojení není samozřejmost a pokud uvidíte maminku, jak dává svému malinkému miminku lahev, nekoukejte na ni jako na nejhoršího člověka na světe. Třeba je to právě ona, co by pro své miminko a proto, aby mu tu lahev nemusela dát, udělala všechno, denně se trápí xy hodin s odsávačkou a je sama z toho všeho kolem nešťastná. Možná dělá všechno možné i nemožné, co by třeba jiná kojící maminka, které to jde samo, nedělala.
Také bych chtěla upozornit na dobře míněné rady typu: „To bude dobrý, musíš se uklidnit, přeháníš…“. Já byla za každou radu a hlavně osobní zkušenost neskutečně vděčná, ale tohle možná snižování problému někoho bez zkušenosti, nikomu nepomůže, naopak. Mě by po roce a půl kojení také nenapadlo, že něco takového může nastat a BUM! Stalo se. Takže bych tyto dobře míněné rady přirovnala k tomu, když někdo, kdo má doma ideálně dvě krásné zdravé děti, které „vznikli“ po pár málo pokusech radí druhému, který se několik měsíců možná i let snaží o miminko, že se má hodit do klidu a hlavně na to nemyslet! „Jojo, díky moc, přesně tak to funguje.“
Nakonec bych chtěla říct, že všem, kteří bojují, držím palce! Já se teď snažím udržet balanc, abych neměla výčitky a nehroutila se, že nejsem doma, když mám odsávat. Chci být tou nejlepší mámou pro svoje děti a už několikrát jsem si řekla dost, že už nemůžu, že už to nedám. Pak jsem ale zase pokračovala. Všechno se teď ve mně pere, na jednu stranu mi hlava říká, že nebudu lepší máma, když budu kojit, na druhou to nechci vzdávat. Nejdřív mi strašně chyběl ten kontakt, na který jsem byla zvyklá u kojení, ten si naštěstí s Belinkou vynahrazujeme. Je to kontaktní miminko, ráda se mazlí, nosí v nosítku, spinká s námi v posteli :). Je to prostě MOJE nejúžasnější, nejkrásnější a nejusměvavější holčička a jak říkala naše pediatrička, asi nemůžu mít všechno.
Tenhle článek není nijak sponzorovaný, celá tahle cesta nás stála hodně nervů i peněz, i když se tu objevuje hodně značka Medela, je to z toho důvodu, že nám byla doporučována jako nejleší a musím souhlasit, že bez ní by moje mléko neměla malá vůbec. Až v průběhu naší cesty si Medela všimla našeho příběhu a chtěli nás podpořit v tom, co děláme a dostala jsem odsávačku a nějaké drobnosti, co nám moc pomohli. Ještě jednou děkujeme!
Já už teď mám zase slzy v očích, ale věřím, že už bude brzy dobře.
Příště u něčeho veselejšího!
Vaše
L.